Podzimní hnojení zahrady: trávník, okrasné dřeviny i ovocné stromy
S koncem léta přichází na zahradě možná nejdůležitější úkol celého roku, příprava rostlin na zimu. A právě hnojení v ní hraje hlavní roli. Když zahradě na podzim dodáte správné živiny, rostliny přečkají mráz ve zdraví a na jaře vyrazí plné síly. Pokud to naopak zanedbáte nebo sáhnete po nevhodném hnojivu, může zima nadělat pořádnou paseku. V tomto návodu si projdeme, jak na podzim pohnojit trávník, jehličnany, okrasné dřeviny i ovocné stromy, a na co si přitom dát pozor.
Základní pravidlo je u všech rostlin stejné. Zatímco na jaře a v létě se zahrada žene do růstu a potřebuje hlavně dusík, na podzim jde o pravý opak. Cílem už není rychlý růst, ale zpevnění pletiv, posílení kořenů a příprava na mráz. Proto se podzimní hnojení opírá o draslík a fosfor, zatímco dusík jde stranou. Dusík totiž podporuje měkké nové výhony, které by do zimy nestihly vyzrát a první mráz by je spálil.
Podzimní hnojení trávníku
Trávník si přes léto vytrpí své. Sucho, horko, pravidelné sekání i běžné používání z něj udělají na konci sezony unavený, místy prořídlý porost. Podzim je tak ideální čas, kdy mu vrátit sílu. Správné přihnojení přitom rozhoduje o tom, jestli tráva přezimuje a na jaře se vybarví do syté zeleně, nebo jestli z ní zima udělá žlutý koberec zarostlý mechem.
Mnoho zahrádkářů hnojí trávník jen na jaře a na podzim ho nechává svému osudu. To je ale chyba. Přes zimu sice nadzemní část trávy neroste, kořeny ale dál pracují a ukládají si živiny do zásoby.
Čím lépe je před mrazy nasytíte, tím hustší a zelenější trávník vás na jaře čeká. Hlavní roli tu hraje draslík, který funguje jako přírodní nemrznoucí směs. Zpevňuje buněčné stěny, zvyšuje odolnost proti mrazu, houbovým chorobám i vysychání a pomáhá trávě bránit se mechu a plevelům.
Jaké hnojivo na trávník vybrat
Zapomeňte na jarní hnojiva, na podzim by trávníku spíš uškodila. Jarní a letní směsi obsahují hodně dusíku, který trávu zbytečně žene do růstu. Sáhněte po speciálním podzimním trávníkovém hnojivu s vysokým podílem draslíku a jen malým množstvím dusíku. Poznáte ho podle označení „podzimní" na obalu nebo podle vyššího čísla u draslíku ve složení NPK. Některá podzimní hnojiva navíc obsahují železo, které trávník zbarví do sytější zeleně a zároveň tlumí mech. Osvědčeným řešením je granulované podzimní trávníkové hnojivo, které se snadno rozmetá a je k dostání v různých velikostech balení podle rozlohy trávníku.
Kdy a jak trávník hnojit
Ideální doba pro podzimní hnojení trávníku je od září zhruba do poloviny listopadu. Hnojte, dokud tráva ještě roste, tedy dokud ji naposledy sekáte, a vždy nejméně dva až tři týdny před prvními silnými mrazy. Do promrzlé půdy už hnojit nemá smysl, živiny by se nevyužily a jen by se vyplavily.
Postupujte podle osvědčeného pořadí:
- Nejprve trávník naposledy posekejte na výšku okolo pěti centimetrů, příliš nakrátko ho nestříhejte, delší stébla lépe chrání kořeny.
- Poté shrabte listí a posekanou trávu, aby se hnojivo dostalo přímo k půdě.
- Granule rozmetejte rovnoměrně, nejlépe rozmetadlem, které zabrání pruhům a přehnojeným místům. Při ručním sypání raději projděte trávník dvakrát křížem s poloviční dávkou.
- Nakonec trávník zalijte, pokud se nechystá déšť.
Co ještě trávníku na podzim prospěje
Samotné hnojení je jen část podzimní péče. Před ním se vyplatí provést vertikutaci, která odstraní plsť a odumřelou trávu bránící vodě i živinám v přístupu ke kořenům. Pomůže také provzdušnění utužené půdy, díky kterému se ke kořenům dostane vzduch, voda i hnojivo. Pokud se vám v trávníku daří mechu, zvažte podzimní vápnění, nikdy ho ale nedělejte zároveň s hnojením, nechte mezi oběma zásahy několik týdnů odstup. Časný podzim je také vhodný na dosev prořídlých míst a nezapomeňte ani na pravidelné shrabování listí, pod kterým se tráva dusí a plesniví.
Podzimní hnojení jehličnanů a okrasných dřevin
Okrasné keře, stromy i růže dávají přes léto spoustu energie do růstu a kvetení a na konci sezony bývají vyčerpané. Podzimní přihnojení jim pomůže doplnit síly a připravit se na mráz. I u nich platí, že na podzim vynecháme dusík a vsadíme na draslík s fosforem. Draslík zpevní pletiva, pomůže dřevu vyzrát a zvýší odolnost vůči mrazu, houbovým chorobám i střídání teplot, které bývá přes naše zimy nejzákeřnější. Vhodné podzimní hnojivo poznáte opět podle označení na obalu a vyššího podílu draslíku.
Jehličnany potřebují hořčík
Jehličnany to mají přes zimu těžší než opadavé dřeviny. Zůstávají zelené a i v mrazech odpařují vodu, zatímco zmrzlá půda jim brání ji doplňovat. Pokud jsou oslabené nebo vyschlé, jehličí zrezaví a usychá. Kromě draslíku proto ocení hlavně hořčík, který je součástí zeleného barviva a udržuje jehličí sytě zelené.
Právě nedostatek hořčíku bývá častou příčinou hnědnutí a rezivění jehličnanů.
Sáhněte po speciálním podzimním hnojivu pro jehličnany, které má poměr živin nastavený přesně pro ně, s vysokým podílem draslíku a hořčíku a jen malým množstvím dusíku. A nezapomeňte jehličnany před příchodem mrazů pořádně zalít, se zásobou vody přezimují mnohem lépe.
Koňský hnůj jako poctivá organika
Vedle minerálních hnojiv má na podzim pevné místo i organika a koňský hnůj patří k nejlepším volbám. Nepůsobí prudce jako průmyslová hnojiva, ale uvolňuje živiny pomalu a dlouhodobě, přesně tak, jak to dřeviny přes zimu ocení. Navíc dodává půdě humus a zlepšuje její strukturu i schopnost zadržet vodu. Rozprostřete ho v tenké vrstvě okolo keřů, stromů a růží a lehce zapravte do půdy. Skvěle poslouží i při podzimní výsadbě, kdy ho přidáte do výsadbové jámy. Vždy ale použijte vyzrálý, uleželý hnůj, čerstvý by mohl kořeny spálit. Praktickou volbou je sušený a granulovaný koňský hnůj bez zápachu, se kterým je práce rychlá a pohodlná.
Podzimní hnojení ovocných stromů
Po celé sezoně jsou ovocné stromy vyčerpané. Vydaly spoustu sil do růstu i úrody a před zimou potřebují doplnit živiny. Když jim na podzim dodáte ty správné, lépe přezimují a na jaře nasadí na bohatší a kvalitnější úrodu. I zde platí základní pravidlo, na podzim jde o přípravu na zimu, ne o růst, takže dusík jde stranou a přednost dostává draslík s fosforem. Draslík zvyšuje mrazuvzdornost, fosfor posiluje kořeny a pomáhá při zakládání květních pupenů, tedy základu příští úrody.
Kdy ovocné stromy hnojit
S hnojením můžete začít koncem září a skončit zhruba dva týdny před prvními mrazy. Hlídejte si proto předpověď počasí, do promrzlé půdy se živiny ke kořenům nedostanou a práce přijde vniveč. Nejlepší je zvolit den bez mrazu, kdy je půda ještě mírně vlhká. Největší podzimní chybou je sáhnout po hnojivu s vysokým obsahem dusíku, ten strom žene do růstu, zpomaluje vyzrávání dřeva a oslabené měkké výhony první mráz spálí.
Organika, fosfor a vápnění
Po sklizni je ideální čas vrátit do půdy organickou hmotu. Nejdřív půdu kolem stromu prokypřete a pak doplňte uleželý chlévský hnůj, kravský nebo koňský. Slepičince jsou velmi silné, proto je dávkujte opatrně. Nejpohodlnější je práce s granulovaným hnojem. Organika uvolňuje živiny pomalu a zároveň zlepšuje strukturu i vláhovou kapacitu půdy.
Fosfor se v půdě špatně pohybuje, ke kořenům ho proto dopravíte nejlépe přímo. Kolem stromu vyhloubejte několik rýh hlubokých asi 30 cm a nasypte do nich superfosfát nebo jiné fosforečné hnojivo, zhruba 40 až 50 g na metr čtvereční. Na chudých půdách přidejte i draselné hnojivo pro vyšší mrazuvzdornost.
Většině ovocných stromů svědčí půda s pH okolo 6 až 7. Pokud zkyselí, stromy hůř přijímají živiny. Jednou za pár let se proto vyplatí ji zvápnit, ideálně vápenatým dolomitem, který kromě vápníku dodá i hořčík. Nejdřív si ale změřte pH jednoduchým testem, vápnit naslepo nemá smysl. Dolomit rozhoďte pod korunu a lehce zapravte, nikdy ho ale nekombinujte ve stejnou dobu s hnojem, uvolnil by se čpavek a přišli byste o dusík. Mezi oběma aplikacemi nechte několik týdnů odstup. Podzim je pro dolomit ideální, přes zimu se v půdě postupně rozpustí a na jaře už působí.
Výsadba nových stromků s rohovinou
Podzim je zároveň nejlepší dobou na výsadbu ovocných stromků, protože stromek stihne zakořenit ještě před zimou. Do výsadbové jámy se hodí rohovina, přírodní organické hnojivo z rohů a kopyt.
Možná vás napadne, proč rohovina, když se na podzim dusíku vyhýbáme.
Rohovina se totiž v půdě rozkládá postupně, řádově měsíce. Na podzim z ní mikroorganismy uvolní jen málo živin, hlavní dávku dusíku dodá až na jaře, když se půda prohřeje a stromek začne růst, tedy přesně ve chvíli, kdy je potřebuje. Při výsadbě vykopejte jámu širší než kořenový bal, vykopanou zeminu smíchejte s kompostem a dávkou rohoviny podle návodu, u kyselé půdy přidejte i dolomit. Rohovinu nikdy nesypte přímo na kořeny, vždy ji rozmíchejte v zemině. Stromek pak zasaďte, přišlápněte, vydatně zalijte a přivažte ke kůlu.
Nejčastější chyby při podzimním hnojení
Podzimní hnojení se dá pokazit, většinou ale úplně zbytečně.
- Nejrozšířenější chybou je použití jarního hnojiva s vysokým obsahem dusíku. Rostliny sice na chvíli krásně obrazí, ale místo přípravy na zimu vytvoří měkké výhony, které první mráz spálí.
- Druhým častým prohřeškem je špatné načasování, hnojení na poslední chvíli do promrzlé půdy se nevyužije a jen vyplaví.
- Chybou je i nerovnoměrné rozházení hnojiva, kvůli kterému vznikají spálené flíky a slabá místa.
- A do třetice pozor na přehnojení a čerstvý hnůj, nadbytek živin rostliny oslabuje a přitahuje choroby, čerstvý neuležený hnůj zase může spálit kořeny.
